Optimalizaze fixačních metod pro analýzu obrazu hepatopancreatu krevety bělonohé, Penaeus vannamei (Boone)

Journal of Fish Diseases

Čtěte článek

Autoři

F Cervellione, C McGurk, P Silva, M A G Owen and W Van den Broeck

  • fixační metody
  • hepatopankreas
  • histologie
  • krevetovití
  • Penaeus vannamei
  • kreveta bělonohá

Patologie krevet závisí na histologii, která je subjektivní, časově náročná a těžko počítatelná a neopakovatelná. Automatická analýza obrazu je rychlejší, přesnější a vhodná pro běžné vyšetřování, ale vyžaduje standardizované postupy. Prvním kritickým bodem je správná fixace cílové tkáně. Bell & Lightner's (A Handbook of Normal Penaeid Shrimp Histology, 1988, The World Aquaculture Society, Baton Rouge) použili fixační postup široce rozšířený v běžné histologii, parafínové řezy, není optimalizován pro analýzu obrazu a žádný postup se zmraženými řezy není v literatuře popsán. Proto byla tato studie zaměřena na optimalizaci fixace hepatopankreatu (HP) krevety bělonohé (Penaeus vannamei) pro obě, jak parafinovou, tak metodu zmražených řezů za použití semikvantitativní metody hodnocení. Pro parafínové řezy byly porovnávány čtyři objemy vpichů a tři metody vpichu pro mražené řezy, čtyři metody mražení a čtyři metody fixace. U parafínových řezů bylo dosaženo optimální fixace pomocí trojnásobku fixačního objemu oproti doporučení Bella a Lightnera, z 10 % na 30% hmotnosti těla krevet a kombinaci s jednou injekcí do HP. Optimální fixace pro zmražené řezy byla dosažena zmražením hlavohrudi tekutým dusíkem s následnou fixací 60% isopropanolem. Tyto metody umožňují analýzu obrazu a zlepšují možnost klasického hodnocení.